31. srpna 2014

!

Už je to pěkně dávno, co jsem tu psala naposled.

Stihla jsem tři kérky (a objednat se na další), začít hrát na bicí, absolvovat svůj první MoR (neskutečně boží zážitek), skámošit se s jedním ze spolubydlů, změnit práci (nikdy nezapomenu na směny a následné akce s Martinou), přestat kouřit a znovu začít (protože zatracenej Brooklyn, chlast a božskej Synyster), do značné míry přitvrdit svůj hudební vkus a objevit styl mému srdci mimořádně blízký; metalcore.

Tvrzení z konce minulého roku, kdy jsem si myslela, že poslouchám hodně muziky, se mi zdá úsměvné. Dost možná, že jsem jí tolik neposlouchala ani v dobách dávno minulých, kdy jsem tím vyloženě žila.

Jsem sama, pokud jde o vztah, a to mi dává úžasnou příležitost poznávat sama sebe, nemuset se na nikoho ohlížet, nikomu se zodpovídat a jednat, jak sama chci.

V září mě čeká koncert Richieho Kotzena a v prosinci Metal All Stars (James LaBrie!).

Intelektuální a filosofické tendence, umění a literatura šly stranou. Mám pocit, že mou podstatou (alespoň pro současnost) jsou kérky, bicí, koncerty, lezení, sleziny s lidmi a chlastání v Brooklynu nevyhnutelně vedoucí k větší či menší míře ostudy.

...and I like it!

Žádné komentáře:

Okomentovat